3D tiskárna

Již více jak půl roku mám doma 3D tiskárnu. Ono je to dneska hrozně kůl mít něco takového doma. Vím o několika případech, kdy si někdo takovou věc pořídil a pak mu jen tiskárna, po prvotním nadšení, doma ležela a prášilo se na ní. Já ale tak nějak věděl proč 3D tiskárnu chci. Měli jsme ji v bývalém zaměstnání, kde jsem si občas mohl něco vytisknout. Po odchodu do nového zaměstnání by asi nebyl problém občas někoho z bývalých kolegů (čti: kamarádů) požádat o výtisk, ale bylo by to krapet nepraktické. Zvláště ve chvíli, kdy si něco modelujete sami a tisknete jednu věci víckrát s malými úpravami. Nehledě na to, že to jestli danou věc potřebujete, zjistíte ve chvíli, kdy k ní nemáte přístup.

Samozřejmě jsem se setkal s názory, že je 3D tiskárna úplně k hovnu, že si na tom lidi tisknou pouze figurky => vše okolo 3D tisku je kokotina. Ano, já jsem také vytiskl pár (čti: tisíce) figurek: mám 2 malé děti a nic jim neudělá větší radost, než figurka z Fortnite, pohádky nebo filmu od Marvelu. Ke slovu se tiskárna dostala i při opravách ulomených držáků, vytvoření podpěr nebo např. při ulomení krytu zpětného zrcátka v autě. Ano, to je všechno hrozně pěkné, ale kvůli tomuto jsem si 3D tiskárnu primárně nepořizoval, jsme přeci na stránkách věnovaných počítači ZX Spectrum.

Tiskárnu mám značky Průša, typ MK3s a MMU2s. MMU2s je zkratka Multi Material Upgrade, který umožňuje tisknout až 5 různými filamenty najednou. Mnoho lidí na tento upgrade nadává, ale za mne ho mohu jen pochválit. Výhody, které má tisk z více materiálů je opravdu spoustu. Celou tiskárnu, včetně MMU, jsem pořídil jako stavebnici. Ano, mám rád projekty, které zapojí i našeho Ondru a bylo to pěkně strávených pár společných dní plné šroubování, pasování, dohadování…

Ale teď k tomu, co na této tiskárně tisknu nejvíce. Jak jsem několikrát psal v minulosti, nastřádalo se mi zde několik interface k počítači ZX Spectrum a FPGA klonů, které nemají žádnou krabičku. Vím, že je to tak nějak folklór, připojovat k ZX Spectrum zařízení bez krabičky, ale já to rád nemám. To samé FPGA klony, které se válejí po stole „na naháče“ je něco co nerad vídím. Stačí nepozornost, špatně odložené nářadí, spadlá sponka a máte zaděláno na průšvih. A tak ZX Uno, V6Z80p, DivMMC, QL2VGA, D80mini… dostaly nový kabátek. Povedlo se mi vytisknout krytku na SuperGoldCard, kterou mám v QLku, protože trošku vyčuhovala z těla počítače. Gumové nožičky pro ZX Spectrum 128k byly již prkotinou, ale potěšily, protože se Speccy na stole nehýbal, když jsem na něm psal. Vytiskl jsem spoustu stojánků na počítače, které mám vystavené na poličkách v pracovně. V neposlední řadě jsem snad udělal radost kamarádům, kteří mne požádali o tisk krabiček na ZX Microdrive (vDrive), Divide či podobné věci. Od sousedů, kteří se dozvěděli, že vlastním 3D tiskárnu jsem se dozvěděl, že je to blbost, jsou to vyhozené peníze a že mám příště přemýšlet. Do pár týdnů většina přišla, jestli bych jim nevytiskl ulomený držák, nástavce na nohy na židle,… bylo to takové zadostiučinění.

A co 3D tiskárna přinesla mne? Když nepočítám spoustu výtisků, tak hlavně to, že jsem si rozšířil obzory o 3D modeling a tak trošku jsem zjistil, že nejsem úplné kopyto – tiskárnu jsme s Ondrou složili a fungovala dobře a občas si umím i něco vymodelovat a kupodivu výtisk pak plní funkci. Jinak tiskárna vyjma pár dnů, kdy jsem byl pryč, nebo jsem ležel v horečkách v posteli, pořád nepřetržitě tiskne. Dřív jsem měl akvárko s rybičkami, a když jsem se potřeboval uklidnit, tak jsem je pozoroval. Dnes to samé dělám s 3D tiskárnou, když tiskne…