ZX Spectrum Next: historie

Příběh počítače ZX Spectrum Next nezačíná v Británii, ani v kancelářích nějaké velké technologické firmy. Začíná v Brazílii, v komunitě nadšenců, kteří chtěli vytvořit ZX Spectrum z 21. století. Povedlo se jim to? Někdo bude tvrdit, že ne, někdo bude tvrdit že ano. Tak jako tak, je ZX Spectrum Next zajímavý počítač a vzhledem k počtu podporovatelů, vznikajícímu množství softwaru (jak her, tak užitkových programů), s ním musíme počítat. A já jsem rád.

Brazilský kontext: klony jako způsob života

Aby bylo možné pochopit, jak Next vznikl, je třeba se vrátit do osmdesátých let a do specifické situace brazilského trhu. Brazílie tehdy fungovala v režimu tzv. market reserve — importní bariéry prakticky znemožňovaly dovoz zahraničního spotřebního elektronického zboží. Výsledkem byl vznik domácích klonů populárních počítačů: brazilská firma Microdigital uvedla na trh model TK90X (klon ZX Spectra 48K) a o něco později TK95, vylepšenou verzi se solidnější klávesnicí a upraveným designem.

V Brazílii tak ZX Spectrum nepředstavoval importovaný britský stroj, ale živou domácí platformu — a právě tato tradice vychovala generaci hackerů a nadšenců, kteří se ještě o desítky let později odmítali od svých osmibitových strojů odtrhnout. Jedním z nich byl Victor Trucco, jehož jméno se stane klíčovým pro celý příběh.

TBBlue: co se skrývá za tím jménem?

Název TBBlue nevznikl náhodně. Skládá se ze dvou částí, z nichž každá odkazuje na jiný aspekt projektu.

Písmeno T stojí za příjmením Trucco a písmeno B za příjmením Belavenuto — tedy za dvěma Brazilci, kteří celý projekt vytvořili. Victor Trucco je jeden z nejznámějších retro hackerů brazilské scény, zodpovědný za celou řadu open source hardwarových projektů zaměřených na udržení starých počítačů při životě. Fabio Belavenuto je počítačový vědec, v Brazílii uznávaný jako klíčová postava MSX komunity — přičemž souboj MSX versus ZX Spectrum byl v Brazílii přibližně tím, čím byl v Británii boj C64 versus Spectrum.

Slovo Blue pak odkazuje jednoduše na modrou barvu pájkové masky původní prototypové desky. Název tak doslova říká: deska Trucca a Belavenuta s modrou pájkovou maskou.

Zrození projektu: od ULA klonu k FPGA Spectru

Victor Trucco se kolem roku 2010 pustil do projektu, který byl zpočátku čistě soukromou záležitostí: chtěl implementovat obvod ULA počítače TK90X pomocí technologie CPLD a posléze FPGA. Nešlo o pouhý klon — šlo o pochopení hardware na nejhlubší úrovni, o reprodukci chování původního čipu v programovatelné logice.

V roce 2011 se k projektu připojil Fabio Belavenuto, aby pomohl odstraňovat chyby v zapojení, a právě v tuto chvíli projekt dostal jméno TBBlue. V polovině roku 2012 začali Victor a Fabio první testy na vývojové desce Altera DE1, z nichž Belavenuto vytvořil oddělený drátový prototyp. Na konci roku 2013 Victor projekt formálně přejmenoval na TB (Trucco–Belavenuto) a označil tuto chvíli za vznik první skutečné verze TBBlue.

Deska se postupně stávala stále komplexnější platformou: FPGA implementace Spectra, SD karta, experimentální grafické režimy a zárodky rozšíření. V Brazílii se TBBlue prodávala v omezeném množství — přibližně 150 kusů — a to výhradně jako holá deska bez klávesnice a bez pouzdra. Zájemce si FPGA čip musel obstarat sám ze zahraničí, což část potenciálních kupců odrazovalo. Přesto byl projekt technicky zralý a připravený na další krok.

Setkání, které změnilo vše

Next se zrodil z rozhovoru na konci roku 2015. Victor Trucco se setkal s Henriquem Olifiersem — spoluzakladatelem britského herního studia Bossa Studios, tvůrci her Surgeon Simulator nebo I Am Bread. Olifiers byl od dětství zarytým fanouškem ZX Spectra — nebo přesněji jeho brazilského klonu TK90X, na němž naprogramoval svůj první titul. Trucco mu vyprávěl o finální verzi TBBlue a zmínil zájem o crowdfundingový projekt. Olifiers byl nadšený a nabídl, že využije svých kontaktů ve Sky — tehdejším majiteli značky Amstrad a tedy i práv ke Spectru — a pokusí se zajistit licenci pro výrobu pod oficiálním jménem ZX Spectrum.

K týmu se záhy přidal Rick Dickinson, originální průmyslový designér Sinclair ZX80, ZX81, ZX Spectra, Spectrum Plus i QL. Dickinson navrhl pouzdro Nextu jako duchovního nástupce původního stroje, s citacemi z designového jazyka původního Spectra, Spectrum Plus i 128K modelu. Pracoval na projektu až do své smrti v průběhu vývoje; na klávesnici, která byla jedním z posledních jeho návrhů, pak dokončoval práci jeho dlouholetý partner Phil Candy.

Na konci dubna 2016 se na různých Sinclair facebookových skupinách začaly objevovat záhadné narážky a 30. dubna 2016 učinil Henrique Olifiers oficiální oznámení projektu na Play Expo v Blackpoolu. Svět se dozvěděl o ZX Spectrum Next.

Kickstarter a cesta k produktu

Crowdfundingová kampaň na Kickstarteru byla spuštěna v lednu 2017 s cílem £250 000. Na konci kampaně 3 113 podporovatelů přispělo celkem £723 390 — téměř trojnásobek původního cíle. Přesto kampaň z finančního hlediska nebyla výhrou: tvůrci projektu se odvolávají na špatné daňové poradenství, které způsobilo, že výroba místo zisku přinesla náklady. Stroje se nakonec začaly dostávat k majitelům a první kus byl doručen v únoru 2020.

Druhá kampaň proběhla v srpnu 2020, dosáhla cíle za méně než patnáct minut a přinesla hardware na nové generaci FPGA čipu. Třetí kampaň, spuštěná v červenci 2025, překonala veškerá očekávání: za sedm minut dosáhla 100 % cíle a nakonec vybrala přes £2,6 milionu — více než obě předchozí kampaně dohromady.

TBBlue versus ZX Spectrum Next: srovnání variant

Následující tabulka ukazuje, jak se projekt vyvíjel od původní holé vývojové desky až po třetí generaci komerčního počítače. Jde o přímou vývojovou linii — každá verze staví na předchozí.

Z tabulky je zřejmé, že TBBlue byl vývojovou laboratoří — deska bez ambice stát se finálním produktem. Issue 1 přinesl to nejdůležitější: pouzdro, klávesnici a ekosystém. Issue 2 opravil výrobní i finanční lekce z první kampaně a přišel s výrazně silnějším čipem. Issue 3 pak posunul projekt na novou úroveň výkonu i záběru: s nativní podporou dalších platforem přestává být Next jen „lepším Spectrem" a stává se universální retro platformou v pravém slova smyslu.

Co Next vlastně je — a co není

Next není emulátorem. Je plně implementován v FPGA technologii, což znamená, že hardware Spectra je v čipu fyzicky přítomný na úrovni logických hradel — nikoli simulován v softwaru. To je klíčový rozdíl oproti PC emulátorům: časování je přesné, interakce s periferiemi funguje tak, jak by měla, a originální software se chová přesně jako na původním stroji.

Pod kapotou pohání Next procesor Z80N — Z80-kompatibilní jádro rozšířené o několik nových instrukcí — provozovatelný na softwarově volitelných frekvencích 3,5 MHz, 7 MHz, 14 MHz nebo 28 MHz. Grafický subsystém je zásadně rozšířen: k dispozici je Layer 2 (pixmapový displej bez colour clash s hardwarovým scrollingem), až 128 hardwarových spritů 16×16 pixelů s možností škálování, rotace a zrcadlení, a tilemap ve dvou rozlišeních. Zvukový výstup obstarávají tři čipy AY-3-8912 s možností stereo panoramování, přičemž k dispozici jsou i čtyři 8bitové DAC výstupy pro sample přehrávání.

Výchozím operačním systémem je NextZXOS s grafickým prohlížečem souborů a rozšířeným interpretem NextBASIC — vše napsal Garry Lancaster a ke stroji přiložen tištěný manuál. Část příjmů z každého prodaného kusu jde nadaci pro nevidomé, RNIB — podmínka, která vzešla z dohody se Sky při udělení licence na jméno ZX Spectrum.

Filozofie projektu

Celý příběh ZX Spectrum Next se dá shrnout jednou otázkou, kterou autoři projektu opakovaně formulují: co kdyby ZX Spectrum nikdy nezaniklo a přirozeně se vyvíjelo dál? Nejde o nostalgii pro nostalgii, ale o živou platformu, na níž vznikají nové hry, dema a nástroje (a mnohdy od velmi zvučných jmen, kteří v minulosti vytvářeli pro ZX Spectrum hry a programy, které se v té době stali legendami) — a na níž má smysl programovat dnes stejně jako v roce 1982. To ostatně potvrzuje i fakt, že třetí Kickstarter v roce 2025 překonal oba předchozí dohromady: zájem o Next rozhodně neopadá.