SymbOS pro ZX Spectrum Next
5. 6. 2024Všechno lítá, co vrtule má...
Když jsem se tu několikrát v minulosti rozpovídal o svých ne-8mi-bitových koníčcích, tak občas budu s touto tématikou občas pokračovat. Byť mám ZX Spectrum/ZX Spectrum Next zapnuté každý den, věnuji se občas i jiných věcem - 3D tisku, boxu a nebo např. dronům. A dnes bych se rád rozepsal o dronech a myslím, že za posledních 14 dní jsem zažil tolik věcí, že je opravdu o čem psát.DJI Mavic 3 Classic
Donedávna můj jediný stroj, který jsem vlastnil. Jedná se o GPS dron od firmy DJI, s 4/3 CMOS Hasselbad kamerou, který má dobu letu 46 minut. Tento stroj je dnes to nejlepší co se dá v dané kategorii (semi-profesionální dron na fotografii/video) sehnat - když nepočítám DJI Enspire, což je trošku jiná cenová kategorie a je určena pro profesionální použití ve filmařině.
Mavic používám při výletech s rodinou, kdy fotografie a videa hradů, řek, hor atd. z výšky je něco, co mi vždy vykreslí úsměv na tváři. Byť se může zdát ovládání takového velkého dronu (váha Mavica je 895 g), opak je pravdou. Dron disponuje GPS, antikolizními senzory a ve spojení s ovladařem DJI RC Pro s vestavěnou obrazovkou by zvládlo ovládání takového dronu snad i dítě.
Samozřejmě je člověk nervózní a když minete např. vrcholek stromu připadáte si jako Maverik z Top Gunu. Když jsem měl chuť, šel jsem si zalítat s dronem jen tak někam na pole, vyfotil si západ slunce, doma se pak učil stříhat videa. Po čase dostane člověk pocit, že je 128% dronař, a že ho již nemůže nic překvapit. Tak začne tímto dronem létat blíže překážkám (např. stromům, zkouší průlety dveřma atd...), ale zde se většinou narazí na chytristiku tohoto dronu a jelikož má Mavic pocit, že jste uplný kokos, tak Vám většinu těchto věcí kazí - neboť zareagují antikolizní senzory, kdy dron se dron sám vyhne překážce, protože má pocit, že jste moc blízko. Člověk na druhé straně nechce sensory úplně vypínat, neboť se velmi často hodí - např. při autonomním sledování objektů (např. auta, kola, běžce...).Prostě člověk narazí na limity této dokonalé technologie, která je prostě moc dokonalá. Popravdě je to tím, že tyto drony jsou dělané jako fotografické/filmařské nástroje a není to hračka, kterou chcete rozmáznout o zeď. Začal jsem tedy pokukovat po jiných dronech - FPV.
Samozřejmě je člověk nervózní a když minete např. vrcholek stromu připadáte si jako Maverik z Top Gunu. Když jsem měl chuť, šel jsem si zalítat s dronem jen tak někam na pole, vyfotil si západ slunce, doma se pak učil stříhat videa. Po čase dostane člověk pocit, že je 128% dronař, a že ho již nemůže nic překvapit. Tak začne tímto dronem létat blíže překážkám (např. stromům, zkouší průlety dveřma atd...), ale zde se většinou narazí na chytristiku tohoto dronu a jelikož má Mavic pocit, že jste uplný kokos, tak Vám většinu těchto věcí kazí - neboť zareagují antikolizní senzory, kdy dron se dron sám vyhne překážce, protože má pocit, že jste moc blízko. Člověk na druhé straně nechce sensory úplně vypínat, neboť se velmi často hodí - např. při autonomním sledování objektů (např. auta, kola, běžce...).Prostě člověk narazí na limity této dokonalé technologie, která je prostě moc dokonalá. Popravdě je to tím, že tyto drony jsou dělané jako fotografické/filmařské nástroje a není to hračka, kterou chcete rozmáznout o zeď. Začal jsem tedy pokukovat po jiných dronech - FPV.
FPV drony
Na TyTrubce jsem už několikrát narazil na videa z dronů, které prolítaly v těsné blízkosti stromu, prolétaly okny, dělali salta atd... prostě takové akrobatické létaní - což je doména právě FPV dronů. Cca rok mne to nechávalo popravdě chladným, protože jsem věděl, že je to koníček, kterému se musíte věnovat - trénovat létání, neboť ovládání je od dronů DJI úplně odlišné. Na ovládání dronu se používají klasické RC vysílačky (které se např. používají k ovládání modelů letadel, koptér atd.). Dronu neříkáte aby letěl 20 metrů od Vás a tam stál ve vzduchu, ale zjednodušeně řečeno, dron si natočíte požadovaným směrem a přidáváním/ubíráním plynu a následnou rotací drona získáte kýžený výsledek a dron Vám např. poletí dopředu. Zní to složitě, nebo jsem to možná vysvětlil blbě, ale tak nějak to je... Prostě umět létat s FPV dronem a dělat při tom opičárny typu: salta, přemety, power loopy atd. chce hodiny a hodiny tréninku.
Dalším úskalím je - jak se k FPV dronu dostat. Samozřejmě si můžete koupit již hotového postaveného drona a jen ho spárovat doma s vysílačkou. Jenže, kdo by si kupoval hotového drona, když si ho můžete postavit? A když si chcete postavit drona, ale nemáte ani kapku povědomí o RC jsou to další hodiny studia - jakou vysílačku koupit, jaký používat protokol na komunikaci (ELRS, Crossfire, Ghost...), jakou kameru (analog/digitál) a když digitál tak jaký (DJI, Walksnail, HD Zero nebo úplně nové OpenIPC...)? Myslíte, že to stačí? Ale kde pak: jaky flight controller, ESC, jaké FPV brýle, jaké motory a vrtule. Vše má svoje specifika, výhody a nevýhody. A jelikož mi na TyTrubce vyskakovali videa s FPV začak jsem tedy studovat - co taky dělat, když máte chřipku a postupně odpadá jeden člen rodiny za druhým.
Hned na začátku jsem narazil na perfektní radu: kupte vysílačku a trénujte na simulátoru. Vybral jsem tedy vysílačku RadioMaster Boxer MAX s ELRS 1W. Na Steamu koupil simulátor TrypFPV a začal trénovat létání. Teda mi to spíš přišlo trénování držkopádů na 128 způsobů. Ale postupně jsem se do toho dostával a občas jsem ve vzduchu vydržel i minutu - představte si to - 60 vteřin :).
Když mi to celkem začalo jít, tak jsem začal nasávat více informací o celé problematice. Jak se nastavuje ELRS, jak se páruje vysílačka s dronem a jak se vlastně nastavuje dron, aby dělal to co po něm chcete. Začal jsem tedy řešit např. Betaflight, což je firmware flight controlleru, který řídí celý dron. Toto mi zabralo cca měsíc, při kterém jsem, když byla chvilka, létal v simulátoru. Pak jsem začal objednávat díly na drona - motory, rám, flight controller, esc, gps modul, elrs přijímač, vrtule, fpv brýle, kameru, video vysílač atd... Nakonec jsem objednal toto:
Rám: Voladoc II VX - krásná stavebnice, plná šroubků a dílů z karbonu
FC: GOKU F722 Pro V2
ESC: ESC GOKU G55M BL32 4v1
Motory: FlyfishRC Flash 2207 1950Kv
Kamera s vysílačem: Walksnail Avatar Moonlight
Brýle: Walksnail Goggles X
plus pár drobností - ELRS přijímač, GPS modul, bzučák
Když mi domů všechny věci, měl jsem bohužel nějakou chřipku, takže první den jsem nestavěl. Druhý den mi bylo hůř, ale zvědavost a nedočkavost mi nedala a i přes horečku 39°C jsem začal stavět. Stavbu jsem dělal necelé 3 dny (každý den cca 2,5 hodiny) a dron byl postavený. Následovala konfigurace, spárovaní s vysílačkou a brýlemi - a jelikož jsem měl celkem nastudováno, šlo to celkem dobře.
Už tedy jen zbývalo jít ven a ukázat co vše jsem se naučil v simulátoru. Po cca 60 hodinách létání v simulátoru to nevypadalo úplně špatně - prolátával jsem okny, dveřmi a popravdě když jsem moc neriskoval, neboural jsem. Tak co by se tak asi mohlo stát, že - simulátor je totiž určitě hrozně věrný a mě se v něm už létá dobře. Problém je, že Vás simulátor nepřipraví na 2 věci:
Walksnail Avatar Moonlight
Strach z reálněho létání - opravdu nepřeháním, když napíšu, že jsem měl srdce v kalhotech a byl nervózní jako bych se účastnil Atariády. Ale strach, nervózita je něco, co se dá překonat.
Druhá věc, na kterou Vás simulátor nepřipraví je přistávání. Prostě v simulátoru nepřistáváte - není to potřeba, prostě hru vypnete, nebo resetujete...
Takže si umíte představit jak vypadal můj první let - vzlétl jsem a začal jsem "létat", přejdu problém, že jsem měl moc velký úhel kamery (50°) a tak mi dron létal moc rychle a bylo hodně těžké ho uvést do klidu, abych se pokusil přistát. Takže jsem ve vzduchu, dron lítal jak zplašená kotoučová pila (doslova, GPS mi ukazovala rychlost 128 km/hod.) a já vlastně zjistil, že neumím přistávat a i kdybych to uměl, tak nedokážu dron zpomalit tak aby se to aspoň dalo nějak realizovat. Tato situace se vyřešila vypnutím motorů za letu v malé výšce, kdy následovalo spoustu kotrmelců. Vše se ale zlepšilo, kameru jsem sklopil na 20° a začal si létání po pár dnech užívat. Dnes jsem byl létat po 4. a byl se mnou i Ondra, který si vylétal jednu baterku na zkoušku.
Pravděpodobně budeme stavět ještě jednoho drona pro Ondru a budeme létat spolu, ona to je opravdu zábava. Tak doufám, že se nezlobíte nad tématem tohoto článku, ale příště bude zase něco o ZX Spectru. Jo a můžete se podívat na video z létání s Ondrou...
Hned na začátku jsem narazil na perfektní radu: kupte vysílačku a trénujte na simulátoru. Vybral jsem tedy vysílačku RadioMaster Boxer MAX s ELRS 1W. Na Steamu koupil simulátor TrypFPV a začal trénovat létání. Teda mi to spíš přišlo trénování držkopádů na 128 způsobů. Ale postupně jsem se do toho dostával a občas jsem ve vzduchu vydržel i minutu - představte si to - 60 vteřin :).
Když mi to celkem začalo jít, tak jsem začal nasávat více informací o celé problematice. Jak se nastavuje ELRS, jak se páruje vysílačka s dronem a jak se vlastně nastavuje dron, aby dělal to co po něm chcete. Začal jsem tedy řešit např. Betaflight, což je firmware flight controlleru, který řídí celý dron. Toto mi zabralo cca měsíc, při kterém jsem, když byla chvilka, létal v simulátoru. Pak jsem začal objednávat díly na drona - motory, rám, flight controller, esc, gps modul, elrs přijímač, vrtule, fpv brýle, kameru, video vysílač atd... Nakonec jsem objednal toto:
Když mi domů všechny věci, měl jsem bohužel nějakou chřipku, takže první den jsem nestavěl. Druhý den mi bylo hůř, ale zvědavost a nedočkavost mi nedala a i přes horečku 39°C jsem začal stavět. Stavbu jsem dělal necelé 3 dny (každý den cca 2,5 hodiny) a dron byl postavený. Následovala konfigurace, spárovaní s vysílačkou a brýlemi - a jelikož jsem měl celkem nastudováno, šlo to celkem dobře.
Už tedy jen zbývalo jít ven a ukázat co vše jsem se naučil v simulátoru. Po cca 60 hodinách létání v simulátoru to nevypadalo úplně špatně - prolátával jsem okny, dveřmi a popravdě když jsem moc neriskoval, neboural jsem. Tak co by se tak asi mohlo stát, že - simulátor je totiž určitě hrozně věrný a mě se v něm už létá dobře. Problém je, že Vás simulátor nepřipraví na 2 věci:
Takže si umíte představit jak vypadal můj první let - vzlétl jsem a začal jsem "létat", přejdu problém, že jsem měl moc velký úhel kamery (50°) a tak mi dron létal moc rychle a bylo hodně těžké ho uvést do klidu, abych se pokusil přistát. Takže jsem ve vzduchu, dron lítal jak zplašená kotoučová pila (doslova, GPS mi ukazovala rychlost 128 km/hod.) a já vlastně zjistil, že neumím přistávat a i kdybych to uměl, tak nedokážu dron zpomalit tak aby se to aspoň dalo nějak realizovat. Tato situace se vyřešila vypnutím motorů za letu v malé výšce, kdy následovalo spoustu kotrmelců. Vše se ale zlepšilo, kameru jsem sklopil na 20° a začal si létání po pár dnech užívat. Dnes jsem byl létat po 4. a byl se mnou i Ondra, který si vylétal jednu baterku na zkoušku.
Pravděpodobně budeme stavět ještě jednoho drona pro Ondru a budeme létat spolu, ona to je opravdu zábava. Tak doufám, že se nezlobíte nad tématem tohoto článku, ale příště bude zase něco o ZX Spectru. Jo a můžete se podívat na video z létání s Ondrou...
870total visits,24visits today
