Na této hře pracuji už poměrně dlouho. Možná déle, než by bylo rozumné.Na ZX Spectru jsem většinou programoval dema (a věci okolo nich) a nebo uživatelské programy. Jediná oblast, které jsem se nikdy pořádně nevěnoval - vyjma cca před 30 lety (kdy jsem tvořil vesmírnou střílečku, která se bohužel nedochovala) - bylo vytvoření hry. A to jsem si minulý rok rozhodl změnit. Nikde jsem toto neventiloval - protože jsem nevěděl, zda se to povede, ale jelikož mám už napsáno celkem dost kódu, tak jsem se rozhodl se trošku pochlubit.

Příběh počítače ZX Spectrum Next nezačíná v Británii, ani v kancelářích nějaké velké technologické firmy. Začíná v Brazílii, v komunitě nadšenců, kteří chtěli vytvořit ZX Spectrum z 21. století. Povedlo se jim to? Někdo bude tvrdit, že ne, někdo bude tvrdit že ano. Tak jako tak, je ZX Spectrum Next zajímavý počítač a vzhledem k počtu podporovatelů, vznikajícímu množství softwaru (jak her, tak užitkových programů), s ním musíme počítat. A já jsem rád.

Vývoj mojí hry Voltix se zase posunul o kus dál. Aktuálně mám hotový a plně hratelný první level (byť jsou tam sem tam nějaké chybičky), takže si při psaní této hry mohu pořádně zapařit. V tomto článku se chci zaměřit hlavně na to, jak jsou ve hře řešené levely, jak je vytvářím, jak jsou uložené a jak se následně kreslí na obrazovku. Berte to jako příležitost se mi vysmát, že to dělám úplně špatně a nebo (v nějakém paralelním světě) to může i někomu pomoct.

Na vývoji své hry VOLTIX: The Escape Protocol jsem dnes zase udělal pořádný kus práce. Díky tomu, že jsem měl volno, jsem se do toho mohl opřít naplno, a výsledek je znát. Během jediného dne se podařilo posunout hru zase o několik důležitých kroků dopředu. Nešlo jen o drobné kosmetické změny. Do hry jsem přidal nové interaktivní prvky, rozšířil možnosti tvorby levelů a upravil i samotný generátor map. Díky tomu teď mohou být obrazovky pestřejší, nápaditější a zároveň nabídnout nové herní situace.