NBrowser / ZX Spectrum Next / NextZXOS NBrowser: file browser a file picker s myší Tenhle program vznikl vlastně úplně jednoduše: někdo se mě zeptal, jestli bych dokázal napsat pro ZX Spectrum Next výběr souboru s…
Dekorace u silnice ZX Spectrum Next · 2. díl Palmy, které nikdo nezvětšuje - 2. díl seriálu V minulém díle jsme postavili silnici, která se skoro nekreslí: hotové řádky, DMA a copper (nakonec se ukázalo, že existuje…
MB Maniax Next Debugger / Visual Studio Code MB Maniax Next Debugger: ZX Spectrum Next přímo ve VS Code Na ZX Spectrum Next programuji v assembleru a dlouho mě štvala jedna věc: kód píšu v editoru, ale jakmile přijde…
Flashback na ZX Spectrum Next – 4. Zvuk Na konci třetího dílu jsem slíbil zvuk. Je to jediná část portu, kde nejde provést testy automaticky. Místnost se dá porovnat se snímkem pixel po pixelu a entita s referencí pole…
Silnice na ZX Spectrum Next ZX Spectrum Next Silnice, která se nekreslí - 1. díl nového seriálu Jak nakreslit pseudo-3D trať se zatáčkami a kopci na počítači, který sotva stihne vyplnit obrazovku pixel po pixelu. Krátká…
Flashback na ZX Spectrum Next – 3. Animace a skripty Ve druhém díle jsem skončil u obrazu, který stojí: místnosti, postavy a předměty převedené tak, aby je na obrazovce skládal hardware. Tentokrát jde o to, co jim říká…
Člověk by si mohl myslet, že tři AY čipy, devět kanálů, obálky, šum, ornamenty a všechno ostatní už jsou dostatečný prostor k tomu, aby byl hudebník chvíli spokojený. Samozřejmě nejsou. Pro MXTracker a přehrávač .mxplay proto chystáme další věc, kterou budou dobře znát hlavně lidé z ataristické scény: SID voice. Tedy trik, díky kterému lze z obyčejného AY dostat mnohem živější, pulzujcí zvuk připomínající Commodore 64.
V prvním díle jsem rozebíral cutscény – vektorovou animaci, kterou Z80 kreslí pixel po pixelu sám. Tentokrát jde o pravý opak: o grafiku, kterou kreslit vůbec nechci. Místnosti, postavy, předměty a ikony má Flashback uložené jako hotové obrázky a Next má na hotové obrázky hardware – Layer 2, sprity a tilemapu. Otázka tedy nezní „jak to nakreslit“, ale „do čeho to převést, aby to nakreslil hardware sám“. A ukázalo se, že nejtěžší není převod pixelů, ale pořadí. Původní hra kreslí všechno do jednoho obrazu a kdo je vpředu, rozhoduje, kdo se kreslil poslední. Next skládá vrstvy sám a na pořadí kreslení mu nezáleží vůbec. Tenhle díl je o tom, jak se jedno pravidlo přeloží do druhého – a o jednom bitu, který to celé unese.
S Martinem Bórikem jsme na ByteFestu mluvili o portu hry Flashback z PC na ZX Spectrum Next. Řekl jsem si ale, že nechci jen vyrobit další port a tvářit se, že všechno vzniklo mávnutím ruky (protože tomu tak není). Chci to poctivě rozebrat, jak původní hra funguje, co z ní můžeme zachovat a kde už hardware Nextu začne říkat: „Tak dobře, ale tohle si spočítej sám.“
Až do téhle aktualizace dělal Pixel Wheels Next všechny zvuky přes AY. Výbuch byl dávka šumu, kulomet kratší dávka šumu a odpočet tři velmi slušně vychovaná pípnutí. Fungovalo to. A pokud jste vyrůstali na 128K Spectru, možná vám to dokonce přišlo naprosto v pořádku. Jenže původní Pixel Wheels má v adresáři opravdové WAVy: výbuchy, smyk, motory… a všechny tam celou dobu ležely a koukaly na mě. Takže jsem udělal to, co už u mě pomalu začíná být tradice: místo abych byl spokojený s funkční verzí, přidal jsem si další práci.
Pravé tlačítko myši, kliknu na místo a jednotka tam dojde. Přesně ten typ úkolu, který vypadá na jedno odpoledne. Na mapě 64 × 64 dlaždic z toho nakonec byly čtyři různé algoritmy, několik velmi přesvědčivých chyb a…
V posledních několika dnech se mi povedlo zlomit něco, čemu se věnuji už delší dobu. Vím, těch projektů je nějak moc, ale na druhou stranu je pořád co dělat – a když náhodou není, vytáhnu zase něco, co jsem před několika měsíci odložil stranou. Když jsem byl náctiletý pubescent, hráli jsme na PeCi u mé bývalé přítelkyně Elastomanii. Terénní motorka v ní musela překonat trať, posbírat jahůdky a nakonec se dostat ke kytičce. Vím, takhle to zní skoro infantilně, ale byla to opravdu zábava – hlavně proto, že se motorka snažila aspoň nějak simulovat fyzikální zákony. Občas to samozřejmě dělalo pěknou paseku, ale právě proto nešlo jen držet plný knedlík a nějak se dostat do cíle.